V zájmu preventivního zajištění bezpečnosti technických zařízení při provozu je nutno vymezit co do druhu tato zařízení, stanovit jejich rizikovosti zákonem, stanovit práva a povinnosti k zajištění bezpečnosti jejich provozu po celou dobu životnosti, a to včetně vyhrazených technických zařízení, uvedených do provozu před případným nabytím účinnosti tohoto návrhu zákona, a stanovit postup v případech, kdy požadavkům a podmínkám právních předpisů nevyhoví. Navrhovaná právní úprava řeší problémy, které vznikají při aplikaci v praxi a reaguje rovněž na oprávněné, zatím neupravené, potřeby praxe.
Současná právní úprava je nevyhovující z pohledu vývoje vědy a techniky především s ohledem na aplikaci nových materiálů, nových metod výpočetní techniky a nedestruktivního zkoušení jako součást ověřování technického stavu apod. Rovněž postrádá moderní pojetí technické bezpečnosti určované komplexním hodnocením bezpečnostních rizik, které se vyskytují při provozu vyhrazených technických zařízení. Většinou již nelze stávající právní úpravu řešit změnami vyhlášek, které upravují i předpoklady k výkonu vysoce odborných činností, a s tím související primární povinnosti, které nelze ukládat jinak než zákonem.
K naplnění čl. 4 Ústavy České republiky je nutno přímo do zákona uvést základní povinnosti osob ve vztahu k zajištění bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení.
Povinnosti právnických a fyzických osob po dobu provozu vyhrazeného technického zařízení
Novou povinností je ohlašování závažných nehodových situací u technických zařízení, kde je předpoklad škody minimálně 5 miliónů Kč (havárie). Jedná se o povinnost, která je ukládána provozovateli v podobě nezbytnosti oznamování závažných nehod vyhrazených technických zařízení způsobující závažné selhání jejich bezpečnosti mající významný dopad na poškození (destrukce) konstrukce zařízení nebo způsobující smrt při jejich používání.
Zároveň je ukládána povinnost provedení nezbytných opatření na ochranu života a zdraví a k zabránění dalších škod. Cílem ohlašování je umožnit orgánu inspekce práce zvážit skutečnost pro využití kontrolní působnosti, provést v aktuálním čase šetření příčin a zdrojů závažné provozní nehody.
Jak již bylo zmíněno, návrh zákona předpokládá, kromě již dnes možných kontrolních mechanismů, také možnost provádění kontrol v oblasti v případě vzniku havárií, kdy došlo k vážnému ohrožení života a zdraví lidí. Za havárii se zde považuje mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná, časově a prostorově ohraničená událost, v jejímž důsledku dojde k bezprostřednímu ohrožení života a zdraví osob, ztrátě na životě nebo škodě na majetku zjevně přesahující částku 5 milionů Kč, která vznikla v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení, nebo kdy jsou příčinou vzniku této události vyhrazená technická zařízení. Tato kontrolní pravomoc bude provázána se zmíněnou povinností provozovatele technického zařízení tuto událost nahlásit místně příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, a to bez zbytečného odkladu.
Orgán inspekce práce může provozovatele vyzvat, aby událost, na kterou se vztahuje ohlašovací povinnost, nechal z bezpečnostně technického hlediska na své náklady posoudit autorizovanou právnickou osobou-znalcem a výsledek tohoto posouzení pak orgánu předložil. Posouzení technické bezpečnosti musí obsahovat písemnou, případně obrazovou, dokumentaci o zjištěném stavu vyhrazeného technického zařízení způsobené závažnou provozní nehodou a příčinách nehodové události.
Ostatní navrhované povinnosti souvisí bezprostředně s veškerými možnými činnostmi na vyhrazených technických zařízeních a vychází z potřeb praxe s tím, že navazují na současný právní rámec. Návrh zákona tedy stanoví povinnosti osob k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení, a to s ohledem na míru jejich zbytkového rizika.
